Když na to nepřijdeme včas, tělo nám dá dříve či později jasnější signály, že něco neděláme dobře. Emoce jsou mnohem dřívější kontrolkou – signálem pro změnu. Tedy ty nepříjemné. Kdykoliv se objeví, můžeme se ptát co změnit, co komunikovat partnerovi, jak přehodnotit svoje očekávání …, no a jak píšete – kultivovat ty pozitivní emoce. Pak bude méně prostoru pro ty negativní. A pravidelné „rituály sami sobě“ – na tom se pak dá stavět. Plavání je skvělé. Zrovna minulý týden jsem se začal učit metodikou Total Immersion, která mi otevírá nové obzory a posouvá prožitek z plavání na jinou úroveň. Díky za sdílení. Z té cesty k uspokojujícímu vztahu, vitalitě, hojnosti i finanční svobodě se můžete radovat už dnes i když to není vždycky legrace. Je to ve vašich rukách.

Děkuju Dane, v posledni dobe pocituju hodne vdecnosti nad tim jak vse prichazi ve spravnou dobu. Nejenom ze v by stacilo v pribehu Radka vymenit jmeno za moje a trefil ses jak s zenou Monikou tak dcerou Veronikou tak jsem si tuto past prosel a cele to vedlo k rozpadu rodiny, honba za pomyslnym stestim me co selhala me vlastne poprve privedla k vam na kurz Biozahrad, kde jsem zacal zjistovat ze to jde jinak. Ze o mysl se jako o zahradu musime starat uplne stejne. Za tu dobu od naseho prvniho setkani jsem udelal mnoho prace a jsem spokojeny a jedna praktika kterou jsem si osvojil se dost podoba budicku. Staci si po ranu rict 4 veci nahlas za ktere jsem v tom okamziku vdecny a pomaha to. A vidis.. ted jsem na dalsim rozcesti a tim je ze se presne vyplnilo to co zminujes, damokluv mec pujcky na dum tu je a prace neni a ja vazne uvazuju zda chci v tomhle pokracovat. Pravda pravdouci je ze jsem se i naladil na to ze svou praci uz nechci delat tak to prirozene prislo. Za posledni dny mi v ruznych obmenach prichazela jedinna informace, vsude… v knihach, filmech, rozhovorech… Jedinny kdo je zodpovedny za muj zivot jsem ja sam. Vse mam ve svych rukach… jasne ze to davno vim, jen zit to je prece jen jina vec. A k tomu vim ze vse ma svou naslednost ze nejde skocit z 1 do 5 te tridy tak krucek po krucku se vse sklada. At se dari a ja do toho jdu.

Krásné chvíle bývají jemné, ale mají jistou hloubku. Jsou to často věci, o kterých by se v médiích moc nemluvilo. Nejsou to věci, které si člověk přeje, když si říká až jednou budu … až to v životě zvládnu … až budu bohatý, pak …
Na energii vstávání má vliv ještě spousta dalších věcí – nejen správné nastavení mysli. Já to škatulkuji pojmem vitalita, nebo fyziologie – kam spadá management spánku, strava, cvičení, dech. Dá se s tím hodně dělat. Kojící maminky, které mají navíc dětí několik, to mají mnohem těžší. Když to jde, tak se doporučuje spát, když spí dítě. Není funkční plánovat, že něco udělám, až usne dítě. Ten neklid se pak přenáší i na dítě a maminka je ve výsledku unavenější.
Díky Dano za skvělé vhledy.

Ahoj,
jsem moc ráda, že se mohu téměř každý den těšit alespoň na krátké proběhnutí lesem… Ve všední den tam téměř nepotkám živáčka, a tak si připadám jako to „lesní zvířátko“, třeba srnka :-). Je to úžasný pocit a jsem vděčná za to, že ho máme téměř za domem. Jinak se těším i na to, jak se večer sejdeme s dětmi a doufám, že se mi podaří nalákat syna před spaním na čtení super knížky, namísto surfování po You Tube :-). Jaká to radost, když se mi to podaří. Když ho kniha zaujme, je to takový náš večerní rituál. Na své knížky moc času nemám, a tak se střídáme ve čtení alespoň těch dobrodružných, které baví i syna :-). Velkým povzbuzením je i to, když rodině chutná večeře apod. :-). Jsou to „blbůstky“ ze kterých se skládá život. Nyní, když vím, o existenci pozitivní psychologie, budu si je o to více a vědomě užívat :-).
Díky za vše,
Petra.

Dane, moc hezky zpracované, inspirativní a názorné video. Zpracované tak, aby se dotklo co nejvíce lidí. Chválím! Budík na dobrou noc je výborný nápad. Už dříve jsem si po večerech zapisovala, děkuji za připomenutí, je čas se k rituálu zase vrátit. Je pravdou, že když si člověk zapisuje, lépe si věci uvědomí, než když o nich jen uvažuje v myšlenkách nebo mluví. Z papíru se nic nesmaže, člověk se k poznámkám může později vracet a může sám vidět, jak se vyvíjí.
Pro mě úspěchy za dnešek: můj dřívější časový program, že všude chodím uhoněná na poslední chvíli již vymizel (ať dělám, co dělám) a já si uvědomuji, jak si vše stíhám v poklidu. Zvládla jsem hodinovou komunikaci v němčině se svým klientem. A poslední úspěch, odpoledne jsme si naplánovala a užila volno sama pro sebe: jen tak si sednout, číst si a zhlédnout video, které jsem měla připravené.

Vážení a milí, dostal jsem mailem výborný komentář. Byla by škoda, kdybychom to téma neprobrali tady, proto sem vybírám úryvek, na který bych rád reagoval:

… Moc hezky jste vyjádřil to, co mnohý z nás cítí, ale díky běhu životních událostí nedokázal pojmenovat. Nikdy nebylo v našich médiích tolik reklam na půjčky atd. Myslím ale, že chyba není v půjčování, ale v tom, že nás někdo hodně ožebračuje s němým souhlasem všech předchozích vlád :-). Např. náš dělník dělá asi za 32% výplaty německého, ceny jsou u nás stejné, ne li vyšší a musíme být rádi, že máme nějakou práci, když se v této zemi všechny i celkem funkční továrny českého původu zlikvidovaly…

Autorce veliké díky. Jsem za maily rád! Nebojte se ale psát i sem.

Takový hnůj je velká radost 🙂 Máme od sousedky slíbený koňský. Teď je ale zmrzlý, tak až rozmrzne. Díky za sdílení.

Ahoj Gaio, první půlka … jasně … každý jsme na své cestě někde, a ty už jsi tohle zjistila dávno. Je to o odhalení toho, co nechceme a uvědomění, že to je potřeba změnit. Pak je potřeba objevit, co vlastně chceme. Viz další dvě videa. To je mnohem dlouhodobější proces. Jakmile máme nějaký životní směr, můžeme se pak těšit na činnosti, které nás tím směrem posunou.

Těšení je způsob, jak z (neexistující) budoucnosti mít prospěch (v přítomnosti), a zároveň jak vytvářet pozitivní budoucnost. Je to přesný opak strachu, obav, odporu. Všimněte si, že se těšit můžeme buď na to, co jsme si naplánovali, nebo prostě na to, co nám den přinese. Každý z těchto „režimů fungování“ je vhodný pro různé situace. V budíku nás zajímá hlavně ten první.
Je dobré mít zavedené rituály, na které se můžeme každý den těšit. Např. ta meditace. Když se někdo např. netěší na cvičení, může se těšit, jak se bude cítit po cvičení. Časem to splyne a začne se těšit i na samotné cvičení.

Moc díky za upozornění na chybičku, právě generuji opravu.

Ahoj Dane, uzasne video, pro me hlavne druha pulka, prvni uz mam vyresenou
Ja tyhle vdecnosti a uspechy znam, ale ty veci, na ktere se tesim me dostaly na kolena. Tak jdu do toho. Jedine, co me napadlo je meditace
Jinak v textu videa mas u posledniho videa napsano video 3, ale to je detail.
Dekuju, ze delas, co delas, mas muj obdiv a respekt! Preju hodne stesti a uspechu!

Chvilku jsem zkoušela psát každý večer do appky v mobilu (ó dio), ale nechala jsem toho. Pro mě je fakt lepší sednout si nebo lehnout a přenést se do těch chvil nebo si je představit.

Mám to podobně. Ten sport i dokončování úkolů. Skvělé je, že tohle si člověk může naplánovat a zažívat pravidelně. Někdy i trocha toho masochizmu nám umožní zažívat krásné chvíle.

Dobrý den, můžu se na něco zeptat? V příběhu toho Roberta je moment, kdy řeší, jestli v práci prospívá lidem, teda zákazníkům, ne svým šéfům. Nám ve firmě říkají, že našim zákazníkům poskytujeme dobré služby. Myslím, že jo. Ale jak se teda pozná, že nepracujeme pro obohacení firmy, ale pro dobro zákazníka?

Ahoj lidi 🙂 V pondělí večer jsem si do budíku prostě musela „zapsat“ moment z cesty do práce. Seděla jsem v autobusu do Prahy, četla jsem si (bylo to napínavé) a svítalo. Autobus stál už dlouho v zácpě mezi poli a mezitím vykouklo slunce. To se snažím vidět každý den. Přestala jsem číst a podívala se ven. Viděla jsem sníh v odstínech růžové, tmavé stromy nádherných tvarů, zvlněnou krajinu a krásné nebe. Venku byl klid a pravost. V ten okamžik jsem měla ve velké lásce a úctě Zemi. A cítila jsem vděčnost. Tak to se do budíku hodilo, že jo 😉 No a teď mě napadlo (!), že do „těšení“ bych si mohla dávat klidně i sledování svítání, když k tomu další ráno bude příhodné.

Já se těším na běžky .. zrovna zítra večer jedu – bude obloha plná hvězd a měsíček možná taky vykoukne 🙂 Nebo na jiný sport – běh kolo, plavání. To je úžasná činnost, kterou jsem nedávno objevil a která mě naplňuje nejvíc. Třeba včera ráno v -14°C a při smogovém oparu jet 20km do Práce na kole. Nee 🙂 to byl trochu masochizmus, ale jinak je sport skvělý způsob meditace, posouvání hranic, zvyšování sebevědomí, vyplavování látek které mění vědomí ..
Pak se těším a to, že zítra nějakou práci či drobnýúkol dokončím, odškrtnu ze seznamu. Ne vždy se mi to podaří, ale když, tak je to super pocit, mít něco z krku.
Poslední věc na kterou se těšívávám a naplňuje mě radostí, když se mi podaří někoho rozesmát. To taky dělám moc rád a často 🙂

O tom zvuku nevím, kde myslíš. Mně to funguje. Můžeš to prosím ještě zkusit? Malíř mi nejdřív nakreslil Veroniku, jako chlapečka. Tak jsem to sestříhal s tím a pak nahradil opraveným obrázkem. Na jeden jsem zapomněl – mělo by to být opraveno. Díky moc. A poděl se s námi o nějaký tvůj krásný okamžik 😉

Ajajaj, to máš zaděláno na celodenní depresi 🙁 Asi je dobré nedělat si z toho cvičení dril. Když budík provedeš večer a ráno – máš úkol splněn a je to úspěch. Když máš na to chuť, tak něco nového vymysli. Hlavní asi je naučit se zcela přijímat realitu. Změny plánu mohou člověka vykolejit. Je to ale zbytečné. Došlo ke změně – možná k lepšímu, možná k horšímu – beru na vědomí – jdu dál.

Co když to, na co se natěšíme, se nakonec nestane? Pak v průběhu dne máme vymyslet nějaké jiné těšení? (Příklad: níže jsem psala, že se těším na vyzvedávání Lady v Hradišti, ale nakonec se ukázalo, že dnes tam pojede Honza, protože má ve městě jiné zařizování – mě tím pádem zmizely ty tři těšení – to znamená, že si mám vymyslet jiné?

Dan má pravdu, že se mi hned začalo honit hlavou, na co se asi tak mohu těšit? Tak mě napadlo – těším se vždycky na jízdu autobusem do U.Hradiště, kde vyzvedávám dceru z lesní školky, protože je to takový čas, kdy jsem jenom já sama a mohu si třeba číst… pak se těším také na to, jak tam na té zastávce kecáme s rodičema, co také čekají na své děti no a pak se také těším, jak Lada vyběhne z toho autobusu a křičí Mamíííí…! Sice jsou to tři věci vázající se k jednomu aktu ale to snad nevadí?